Únor 2009

Kajmanské ostrovy

27. února 2009 v 19:46 | Riaelka =) |  Cestování...
Objevte s námi místo, které vám zaručí opravdu nezapomenutelnou dovolenou...
Ostrov objevil roku 1503 Kryštov Kolumbus. Lidé jsou zde milí, přítelští a domluvíte se zde anglicky. Místní pláže nejsou vůbec přelidněné, a tak si na nich můžete v klidu zahrát třeba plážový volejbal. Kajmanské ostrovy jsou jedním z nejvyhledávanějších potápěčských cílů na světě. Kromě želví farmy a ohroženého druhu modré iguany, o kterím se mluví jako o potomku dinosaurů, můžete obdivovat obrovské barevné papoušky.
Čeká vás zde tropické, horké a poměrně stálé podnebí, kterí nabízí ideální podmínky pro bujnou vegetaci.

San Marino

24. února 2009 v 9:46 | Riaelka =) |  Cestování...
Jediným státním útvarem z mnoha městských republik, knížectví a signorií, na které byla středověká Itálie rozdrobena, zůstalo právě San Marino. San Marino je jedinečným příkladem malého státu, který si v průběhu staletí zachoval svou nezávislost a samostatnost. Vznik San Marina je opředen spoustou legend, ale ta nejčastější vypráví o kameníku Marinovi, který na horu Mount Titano uprchl s malou skupinou přívrženců při pronásledování křesťanů římským císařem Diokleciánem.
Na svazích hory Monte Titano vyrostla malá země, která ale rozhodně má co nabídnout...
San Marino je pro veřejnost známé také díky řadě automobilových závodů a přehlídek.
Příjemné středomořské klima svědčí nejen dobré náladě turistů, ale také vegetaci.
Za zhlédnutí stojí také pevnost Rocca, která je původní pevností rodu Malatesta.
Pokud se vám San Marino nechce poznávat pěšky, můžete si zapůjčit malé autíčko.
Co se rozlohy a počtu obyvatel týče, je San Marino třetím nejmenším státem Evropy, hned po Vatikánu a Monaku.


Nový Zéland

23. února 2009 v 16:54 | Riaelka =) |  Cestování...
Říká se, že kdo na Novém Zélandě byl, ten na něj prý nemůže zapomenout. Nyní zjistíme proč.

Nový Zéland, to je především krásná příroda se spoustou zvířat. Malá lachtaní mláďata se motají kolem ležícíh matek a svým nemotorným pohybem vykoutlují úsměv na tvářích přítomných turistů. I toto je jeden z mnoha zázraků, které na Nov´m Zélandě nalezneme.
Lidé jsou zde milé a pohostinné a domluvíte se s nimi anglicky, což je pro většinu z vás velká výhoda. Původními obyvateli NZ jsou Maorové. Jejich kultura má své velmi silně zakořeněné tradice s mnoha rituály.
Nejdeme tu ale i spoustu krásných ledovců, těch je tu kolem šedesátky, tajemně postávající skály a divoce se valící horské říčky, i to je obrázek z NZ. Není divu, že si toto místo vybrali k točení i tvůrci Pána prstenů.


TIP NA CESTY:
Zdaleka největší položkou při plánované cestě na Nový Zéland je letenka. Z Prahy stojí zpáteční lety okolo 30 tisíc korun včetně všech poplatků a občas se dá po cestě vystoupit a udělat zajímavá zastávka v asijských městech, jako jsou Bangkok, Soul či Hongkong. Na místě lze vyjít již poměrně levně. Půjčení vozidlau místních společností stojí od 40NDZ za den. Navíc díky posilujícímu kursu koruny se pobyt pro nás stále zlevňuje. Za 1 NDZ dnes zaplatíte 13,2Kč. Na Nový Zéland nepotřebujete výzum.

Sladké sny...

23. února 2009 v 12:09 | Riaelka =) |  Zajímavosti...
Zdají se kočkám sny? To je otázka! Řekněte, proč ne? Vždyť neexistují žádné vědecké důkazy o tom, že by snění bylo vyhrazeno jen nám lidem. Vedci se kočičími sny zabývají už několik desetiletí a naprosto jistě předpokládají, že se kočkám skutečně sny zdají. Sny jsou explozivním vybíjením nahromaděných podnětů v mozku. Pootevřené oči, bleskurychlé pohyby zornic a prudké škubání tlapkami, to jsou jednoznačné známky vysoké snové aktivity. Vedci se shodují na tom, že sny jsou zdravé. Nejdůležitější je kočku nerušit. Jakmile začnou pohyby očí a tlapky sebou škubou, začíná proces regenerace, který je pro zdraví kočky nepostradatelný. Jen vám bohužel neřeknou, co se jim zdálo.

Citátky 3

23. února 2009 v 11:36 | Riaelka =) |  Citátky..
Jedině přírodá ví, co chce...(Goethe)
Zamilovaní jsou vždy rychlejší než hodiny. (Shakespeare)
Krása je všude pro toho, kdo ji chápe a chce. (Rodin)

Jsou jen tři, ale jsou nejlepší...

Omluva XD

23. února 2009 v 11:31 | Riaelka =) |  Riaelka povídá...
AHojky...omlouvám se, že jsem na blog teď v poslední době moc nepřídávala...mám spoustu práce, ale určitě to napravím!!! Už teď píšu na březen další 3 články..a to nebude zdaleka poslední...tak ahoj...

Katka Knechtová -Moj bože

13. února 2009 v 14:48 | Riaelka =) |  Ostaní
Katka Knechtová - Bathory - Moj Bože

Moj pane Bože, spásy mé
nářkom som žalúval ti za dne,
teď v noci spienám ruky prázdné,
své ruky spienám k motlitbe.
Modlidba stúpá, k tobě lkaniu,
své ucho nachyl biedovaniu..¨

Moj bože z hlubin ťa volááám,
úzkostnu modlitbu moju slyš,
ve smrti spienam ruky prázdnéé,
ať moji prozbu uslyšíš.

Má duša syta útrapů,
moj život přiblížil se prázdňu,
tam kde jen úzkost hlasů zaznie,
tvář těch teď mám co do jamy jdů.

Tam kde je tma...ač den je bílý,
Jsem ak bych žádné nemiel síly.

Moj bože z hlubil ťa voláám,
úzkostnů modlitbu moju slyš,
ve smrti spienám ruky prázdné,
své ruky spienam k modlitbě.

Tam kde je tma...ač den je bílý,
jsem ak bych žádné nemiel síly.

Moj bože z hlubil ťa voláám,
úzkostnů modlitbu moju slyš,
ve smrti spienám ruky prázdné,
své ruky spienam k modlitbě.




Další vtipy...

12. února 2009 v 16:45 | Riaelka =) |  Vtípky..
U zvěrolékaře někdo klepe.Lékař otevře a za dveřmi sedí malá žabka s ponožkou na hlavičce. Lékař spráskne ruce: Proboha, žabko, kdopak ti to udělal, hned to bude..
Žabka: zavři hubu šmejde, todle je přepadení...

Zákazník: Nejdou mi tisknout červená písmenka...
Helpdesk: A máte barevnou tiskárnu?
Zákazník: Aha děkuji!

Zákazník se nemůže připojit k internetu.
Helpdesk: Jste si jistý, že používáte správné heslo?
Zákazník: Ale jistě. Díval jsem se ke kolegovi.
Helpdesk: Řekněte nám prosím, jaké heslo používáte?
Zákazník: Pět hvězdiček.

Helpdesk: Jak vám můžu pomoct?
Zákazník: Píši poprvé email.
Helpdesk: Dobře a kde máte problém?
Zákazník: U adresy mého přítele. Našel jsem ,,a", ale teď nevím, jak mám k němu udělat ten krucánek!

Helpdesk: Klikněte prosím na ikonub,,Tento počítač" vlevo na Vašem počítači.
Zákazník: Teď myslíte vlevo od vás nebo ode mě?

Helpdesk: Jak vám mohu pomoci?
Zákazník: Haló, nemůžu tisknout.
Helpdesk: Klikněte prosím na ,,Start" a potom...
Zákazník: Prosím vás, nezačínejte hned s těmi technickými detaily. Já nejsem Bill Gates!

Zpráva na záznamníku.
Haló tady je Martina Jansenová. Nefunguje mi tiskárna. Vždy, když spustím nějaký tisk, tak se objeví chybné hlášení: ,,Tiskárna neexistuje". To není pravda. Tiskárna stojí přede mnou na pracovním stole. Normálně ji vidím a počítač říká, že tato tiskárna neexistuje...

Zákazník: Moje klávesnice přestala fungovat.
Helpdesk: Jste si jistý, že je správně zapojená?
Zákazník: Nejsem, protože se nemůžu dostat za počítač.
Helpdesk: Vezměte vaši klávesnici do rukou a běžte s ní pár kroků od psacího stolu.
Zákazník: Dobře.
Helpdesk: Mohl jste ji beze sporu odnést?
Zákaník: Ano.
Helpdesk: To znamená, že tato klávesnice není zapojená. Neleží vedle na vašem stole ještě jiná klávesnice?
Zákazník: Ano, je tu ještě jedna. Aha! A ta i funguje!

Zamyšlení

9. února 2009 v 18:00 | Riaelka =) |  Moje básničky
Kdo jsi ty?
Pavouk?
Lžíčka?
Strom?
List?
Křoví?
Ani jeden z vás za to nestojí!
Tak proč se kvůli vám lidem kolem světy bortí?
Snad kvůli vaší dokonalosti?
To těžko!
Kdo může mít rád nafoukaný spermafrodity?
Chm..moje kamarádky!
A co je na tom tak špatný? Že já taky!

Proč?

9. února 2009 v 17:57 | Riaelka =) |  Moje básničky
Vždy, když se ti dívám do očí,
svět se se mnou krásně zatočí.
Vždy, když se na mě usměješ,
pomalu cestuju do nebes.
Vždycky, když na mě promluvíš,
jako bys kolem mne stavěl mříž.
Proč milovat tě?
Když o to nestojíš...
Proč hrát si na něco,
co nejsem,
jen proto,
aby si mě tvoje chladné srdce všimlo?
Věř mi, že nejsi jediný,
kdo po světě chodí.
Přestaň být ignorant
a všímej si okolí.

Odchod

9. února 2009 v 13:00 | Riaelka =) |  Moje povídka
Po příchodu do vesnice se všichni, Dann, Dylan, Haco, Marco, Marillë a Luisa vydali do domu vůdce, tedy otce Marillë a Luisy, Eruanda. Nečekali žádné nadšení, chtěli se přece vydat do zakázané části země, doufali však, že jim to Eruando dovolí, nebo že jim alespoň nebude stát v cestě. To, že pustí své dcery, nebylo vlbec očekáváno. Eruando se sice tvářil velice zklamaně, ale nedokázal čelit osudu, který předpověděla víla.
,,Děti. Dcery moje. Co vás to napadlo. Chlapci, dávejte na ně pozor."
,,Já už nejsem žádné dítě otče!" bouřila se Marillë. ,,Sama se o sebe dokážu postarat. A navíc..to MY budeme chránit JE!" nedala se elfka.
Luisa se sice smála, ale i přes to bylo vidět, že s ní naprosto souhlasí.

Zpráva o jejich odchodu do Lesů Hrůz se velice rychle rozšířila po celé vesnici. Všichni její obyvatelé se den po dni trousili k hradu, aby projevili účast na Eruandově lítosti. Vždyť jak už víme, odchod do Lesů Hrůz znamená minimální vyhlídky na návrat domů...ale právě kvůli němu se tam lidé rozhodli jít. Marillë se velice těšila, že otci dokáže, že už není malé dítě, ale že se o sebe dokáže postarat. Luisa byla štěstím bez sebe, že uvidí bratra a Dann s Dylanem doufali, že jim druid Melocifáš dokáže poradit. Sice se jim v Elfii líbilo, ale přece jen, domov je domov.
Pátého dne od setkání s vílami se rozloučili. Jak později vyprávěl Dann:
,, Takovéto loučení jsem nezažil. Loučila se dcera s otcem, ale žádné slzy, žádné dojemné objetí. Elfové si udrželi hrdý odstup, podali si ruce, otočili se na patě a mohli jsme jít."
Hned, jakmile ušli asi 2km za vesnici, přišly první potíže. Dylan měl veliký problém!
,,Danne já POTŘEBUJU ZÁCHOD!" ozval se už potřetí.
Luisa to už nevydržela. Propukla v hlasitý řehot, který se snad už nedal nazvat smíchem. Dylan okamžitě zrudl až ke kořenům vlasů.
,,Dylane! Ty jsi jako malé dítě! Copak nemůžeš decentně odejít za nějaký keř?" plísnil ho Dann.
,,Když..já..ehm..no..potřebuju..to..ehm..." naklonil se k Danovi tak, že nebylo slyšet co říká.
Dann se uchychtával. ,,Cože?" už se smál. ,,Nechceš to říct ještě tišeji? Já ti vůbec nerozumím!" Za přibližně 5vteřin chytl záchvat smíchu. Sedl si na zem, utápěl se v slzách. Marillë si jej zvědavě prohlížela, ale když pochopila, která bije, ani ona si nepomohla od smíchu. Za chvíli se po zemi válelo 5 smějících se uzlíků a nad nimi se svíjel Dylan s velice uraženým výrazem ve tváři.
,,Dobrá jak chcete. Sbohem!" otočil se na patě a nechal je válet se po zemi. Asi za 5minut jej našli spokojeně spát pod vyvrženým pařezem.
,,Vidím, že už ukojil svoje potřeby," smála se Luisa.
,,Asi bychom si jej neměli tak dobírat. " Danovi ho bylo celkem líto.

Víly

8. února 2009 v 14:45 | Riaelka =) |  Moje povídka
Stále však neopouštěli myšlenku vrátit se domů. Marco stále vymýšlel jak to prověst, ale nikdy nenašel kloudnou odpověď. Tetno problém se však jednoho pěkného, slunného dne.
Dann a Brice se vraceli z obchůzky kolem vesnice a po cestě narazili na podivnou mýtinku. Rostly tam podivné květiny. Byly vysoké asi metr padesát a měly tvrdé, pronikavě zelené, tlusté stonky nesoucí tu největší korunu, kterou kdy viděli. Žluté okvětní lístky byly dlouhé aspoň pětadvacet centimetrů a uprostřed měli modré chmýří. A aby toho nebylo mále uvnitř každé květiny seděla malá podivná slečinka s urovnanýma šatičkama a průsvitnýma křídlama. V první květině seděla modrá víla; modré šatičky se sukní do tvaru zvonku a modrá perlěťová křídla měla pečlivě urovnané. Červené vlásky měla dokonale rozčesané. Brice si připadal se svým zacuchaným smětákem poněkud trapně. Když si je tam tak prohlíželi, za nimi se ozval známý hlas.
,,To jsou Květilky, víly žijící v květinách se žlutými listy." Marillë se uctivě poklonila.
,,Mantülie Marillë" pozdravila víla. (pro ty co neví je to ,,vítej Marillë.)
,,Přišla jsem se na něco zeptat.." začala nesměle Marillë. Najednou jakoby se zastavil čas. Všechen hluk utichl, všichni se otočili an elfku.
,,Na co?"
,,Tady naši..ehm..přítelé se chtějí vrátit..." Merillë nemá ráda přílišnou pozornost.
,,My jsme víly pravdy a naděje. Nemůžeme vám říct jak, ale čeká vás slibná budouctnost. Vaše odvaha a upřímnost vás dovede do jasného cíle, který si zvolíte. Ale buďte opatrní, ne každý koho potkáte je tak ryzí. I tady žijí zlé bytosti. I elfové mezi sebou mají černou skupinu. Opakuji, opatrnost na prvním místě."
Mírně se uklonila a vrátila se k předešlé práci. Marill§e se také uklonila a zavelela:
,,Jde se! Víla nám nic víc nepoví." A odešla. Bratři ale byli spokojení. Teď věděli, že se domů dostanou. Ale za elfkou nešli. Doletěla k nim toiž jiná víla a pravila:
,,Stůj Marillë! Sestra vám řekla vše, ale já vím víc. Pomohu vám." Marillë se s leknutím otočila.

Víla se blaženě usmála. Líbilo se jí, že na Marillë zapůsobila.
,,Dobrá. Znám druida, který vám pomůže. Musíte ale jít do Lesů hrůz. Tam najdete starého druida Melocifáše. Jeho se ptejte. To on zná odpověď na vaši otázku. Sbohem. Cítím však, že se ještě uvidíme." S tím se víla otočila a odletěla. Dann a Brice měli smíšené pocity. Druid? Lesy hrůs? Co to má být? Hned se na to zeptali zachmuřené elfky. Ta jim vysvětlila, že kdo se kdy v minulosti do Lesů vydal. už se nikdy nevrátil. Brice se lekl.
,,Nevrátil? Jak to myslíš?" zajíkal se.
,,Bohužel tak jak to říkám," utrhla se na něj Marillë. Luisa vysvětlila, že tam šel i jejich ztracený bratr. Vyslali za ním hlídky, hledali ho v celém království, ale až do lesů se nikdo neodvážil. ,,To byla ta chyba. Určitě bychom ho tam našli." Luisa neměla daleko k pláči. Marillë stála jen se smutným pohledem. Zachovala si hrdost budoucího krále. Za to ji Luisa neměla ráda. Ne za to, že bude panovat po smrti jejich otce, ale za to, že se neuměla citově projevit. Nepláče, když je to společensky možné. Neholduje nočním slavnostrem, raději sedí pod jalovcem v zahradě a dívá se na hvězdy. Není vhodná pro společnost.
,,Dobrá, " zavelel Dann. Nečekaně se v něm probudil rozhodný dvaadvacetiletý muž. ,,Tak se tam tedy vydáme. Brici, dojdi pro strýčka a pana Haca. Vyrážíme!"
,,Jdu s vámi," Marillë vypadala, že od svého záměru neupustí.

Citátky...

7. února 2009 v 15:44 | Riaelka =) |  Citátky..
Ahojky...tak nějak jsem si řekla, že sem napíšu vždycky pár (asi 10) citátků. A budu to takhle dělat asi každý týden nebo měsíc..to ještě nevím..

Nic není víc matoucí než lidé, kteří rozdávájí dobré rady, ale sami jsou špatný příklad.
Charakter je to, co děláme, to co říkáme a to co říkáme, že děláme.
Nikdy neříkejte "ne", když myslíte "ano".
Moc je to nejlepší afrodisiakum.
Otevřete se změnám, ale neztrácejte své vlastní hodnoty.
Santalové dřevo, dřevo aloe, modrý lotos, rozkvetlý jasmín - i mezi těmito voňavými věcmi je ze všeho nejlepší vůně čestného jednání.
Pomocí energie, bdělosti, sebekontroly a sebeovládání si moudrý člověk vytvoří ostrov, který ani povodeň nedokáže smést.
Důvěru si získáte tak, že jste průhlední, otevření a držíte slovo.
Nejdále dojde ten, kdo se od sebe nevzdálí.



Vesnice!

7. února 2009 v 12:12 | Riaelka =) |  Moje povídka
Druhý den vypadala zahrada u Jasného domu, jak mu říkali elfové, ještě zářivěji a rozkvetleji. Jednorožec Horík, tu nebyl. Lidé pocítili jistou změnu ve svém okolí. Nejen, že se na ně elfové usmívali, ale i vzduch a příroda byla toková jiná..Ne fyzicky, prostě bylo rozhodnuto, lidé zde budou žít. Okolní svět to věděl ještě než rozsudek padl. Všichni věděli co je teď čeká. Dann, Marco, Haco i Brice rozuměni Elfům i když vůbec nemluvili. Jsou zachráněni.
Po snídani se všichni vidali na cestu. Půlelfové šli s nimi. Svůj dům zaopatřili jednoduchým ochranným kouzlem. Aby byli rychleji ve vesnici, hned jak vyšli z lesa zavolali pegase, kteří je všechny odnesli do vesnice. ještě před západem slunce. Pro Danna to byl neopakovatelný zážitek. Letět na hřbetě koně vysoko nad zemí, nechat se ovívat prudem větru a přitom pozorovat kouzelnou krajinu pod sebou. Nikdo, kdo se proletěl na pegasovi, na to nikdy nezapomene.
Ani na přistání...Když se Dann vzpamatoval z prudkého pádu, uviděl nad sebou světlou skvrnu..ale když zaostřil uviděl rozesmátou Marillë, která se tak tak držela na nohou. Vděčně přijal nabízenou pomoc. Brice vylezl ze křoví, které se stalo jeho ,,doskočištěm" a něco mručel. Nejspíš nadával. Haco a Marco se vydrápali na nohy a hladili si obrovské modřiny.
Teprve když se rozhlédli kolem sebe, uviděli opravdovou dokonalost...
Stáli u obrovské vesnice, domy byly postaveny z různých materiálů: ze dřeva, jílu, hlíny, ale i kamenné nebo cihlové. U každého domu měli tradičně velkou zahradu s nejrůznějšími květinami a stromy všech barev a tvarů, plodící to nejrůznější ovoce. Domy měly velká kruhová okna a poměrně malé půlkruhové vstupy...cože bylo paradoxní k výšce elfů. Zářivě červené střechy měly někdy odstín zelené nebo i oranžové a žluté. Skoro všechno tu bylo jiné než v našem světě. Vesnice byla obehnána vysoukou tlustou zdí, lidé nechápali, před čím že se to elfové bránili. Za zdí byly stáje pro koně a někdy i pegasy, na druhé straně bylo pole kukuřice a ríže, o kus dál byl sad jabloní a hrušek, ale i mandarinek a různých druhů nám neznámého ovoce. Za vesnicí bylo jezero, stříbrné, plné ryb a raků. Nad hlavou jim poletovali práci různých tvarů, velikostí a barev. Krásně zpívali.



,,To nemůže být pravda!" zajíkal se Marco. ,,Něco tak úžasného jsem neviděl."
,,Dor," řekla na to Kari. Všichni už věděli, že dor znamená ano a ti že znamená ne. Všichni se zasmáli.
..Ano přesně tak. Je to tu krásné, " souhlasil Dann..
,,Ano všechno je tu přímo nádherné," souhlasil Dylan. Dann do něj musel kopnout aby odtrhl oči od půvabné elfky, která k nim přicházela s mísou ovoce. Měla pod ramena dlouhé hnědé vlasy, na hlavě sponku ve tvaru obrovské květiny. Na sobě měla růžové krajkové šaty..
Usmála se na ně. Odkryla tak řadu bílých zubů a pro elfy tak typické čtyři jakoby špičáky.
,,Mantülie. Marëlie surë?" nabídla jim tác.
,,Írenya," poděkoval Dann stručně. Nemohls si nevšimnou bratrova očividného zájkmu o tuto dívku. Až později zjistilo, že se jedná o Luisu, mladší sestru Marillë.

Setkání s půlelfy

7. února 2009 v 12:09 | Riaelka =) |  Moje povídka
Šli dlouho. Marco, trpící na bolest v kolenech, se mohl vést na koni. Dorazili do temného lesa, všude se ozývalo houkání, syčení a různíé jiné pazvuky vycházející z hustých keřů lemujících cestu. Ne, že by meli nějak velký strach, ale přece jenom je velmi zaskočilo, když se z jednoho keře vynořil prvně roh a poté celá hlava, vypadající jako koňská a potom i celé tělo koně s jedním rohem uprostřed čela. To zvíře vypadalo nádherně, jeho ladné tělo, bílá srst, zlatý roh...to vše se jen mihlo před očima udivených pozorovatelů, ale i tak si jej prohlédli a toto setkání se jim vžilo do paměti na celý život.
Uprostřed lesa byla mýtina, na mýtině stála chalupa z dubového dřeva s jasně červenou střechou a velkou zahradou. Zdálo se až neuvěřitelné, že se uprostřed tak temného lesa najde dům se skvostnou zahradou a květy jasných barev a stromy plodící to nejsrůznější ovoce. V této zahradě se pást náš jednorožec. Až nyní si jej mohli dokonale prohlédnout. Byl vysoký asi jako průměrný kůň, lesklou srst bílé barvy. Žíně byly také bílé, až oči přecházely. Ale to nejúžasnější byl jeden roh uprostřed čela. Byl také bílý, ale toto byla jiná bílá než u žíní, měla lesklé čístečky, jakoby nerozkvetlých květin. Jeho spirálovitá struktura ještě dodávala nádech tajemna...

Než se návštěvníci stačili rozkoukat, z domu vyšli dva lidé. Měli všechny znaky lidskosti, jen mírně špičaté uši a dlouhé zlůaté vlasy napovídaly o elfských předcích.
Dann už se začal radovat, že potkal své lidi, ale rychle jej to přešlo, když uslyšel dokonalou elfštinu, kterou se bavili s elfy.
,,Mantülie marnnyana, herunya" (něco jako: buď vítán, můj pane.) poklonil se Nero.
,,Mantülie herunya" přidřepla Kari.
,,Hantanye len."(děkuji vám.) poděkoval elf.
,,Herinya" uklonil se Nero směrem k dívce.(má paní)
,,Mantülie Marillë." usmála se Kari na elfku.(vítej Marillë)
,,Tula yo ni vantien, Eruando?" optal se Nero. (půjdeme se projít, Eruando?)
,,Sinë," ukázal na skupinku lidí za nimi. (Tihle.)
Půlelfové si jich předtím nevšimli, ale teď je pohled na ně dokázal vyvolat ohromný zmatek. Kari vykřikla. Nero se chytil za srdce.
,,A-a-atan?" koktal.
,,Dor," souhlasil Eruando. Marillë je mezitím přivedla až k nim.
,,Marillë!" vykřikla Kari a o krouk ucouvla.
Marillë mírně mávla rukou aby svoji přítelkyni uklidnila. Než se Kari uvolnila, Dann a Marco si vyměnili udivené pohledy. Vypadalo to, že Nero na něco vzpomíná. Pomalu otevřel ústa a snažil se promluvit co nejvlídněji.
,,Lidé...zajímavé...co vy tady děláte?"ptal se. Dann se zasmál.
,, Konečně někdo, kdo nám to vysvětlí..já jsem Dann, toto je bratr Dylan, strýc Marco a dobrý přítel Hacorendi."
,,Srdečně vás vítám přátelé" snažil se Nero. ,,Nejspíš bude nějakou dobu trvat, než se procvičíme v mluvě. Toto je moje sestra Kari, já jsem Nero"
Takto spolu rozmlouvali několik hodin, než jim Nero s Kari vysvětlili všechno o Elfii, co jsou zač. Vysvětlili poměry v zemi a co jsou zač pegasi a jednorozci. Že tu existují kouzla a čáry, žijí tu kouzelníci i druidové, skřítci, nebezpeční trpaslíci a podobné existence...
Pánové s napětím posloucháli a i věčně znuděný Dylan neodvrátil zrak od půlelfů Kari a Nera.
Když dovyprávěli byla už noc. Kari jim ustlala v malém pokojíčkua oni hned usli. Není známo, do jaké míry tomu přispěl odvar z bylinek přichystaný Kari.
Zatímco lidé spali, vedle v kuchyni se vedla debata o jejich budoucím osudu. Když Dann a jeho společníci snili o zalesněných svazích a prapodivných bytostech, samotní obyvatelé této zeměrozhodovali, zda budou žít. O tomto rozhodnutí se mělo vědět po celé elfii. Nic se zde neutají. Dobrosrdečné víly se ustrašeně posadily ke stromům, svým domovům, a napjatě sledovaly a poslouchaly rychle svolanou komisi. K raním hodinám bylo rozhodnuto. Konečně měl být vyřčen ortel odsudu nad nečekanými návštěvníky. Dann a Dylan odcestují s elfy do jejich vesnice a sourozenci půjdou s nimi. Kari aspoň opět uvidí své dva syny a manžela a budou učit lidi alespoň něco z elfštiny. Tuto správu Dann a jeho společníci s vděkem přijali. Věděli, že oni tu dlouho žít nebudou. Jiné životní podmínky; řidčí vzduch a velmi drsné počasí se na nich v bdoucnu hodně podepíše. Jak horká léta, tak mrazící zimy.

Povídky

7. února 2009 v 12:05 | Riaelka =)

Beyonce -If I were a boy

7. února 2009 v 12:00 | Riaelka =) |  Ostaní
If I were a boy
Even just for a day
Id roll outta bed in the morning
And throw on what I wanted then go
Drink beer with the guys
And chase after girls
Id kick it with who I wated
And Id never get confronted for it.
Cause theyd stick up for me.

[Chorus]
If I were a boy
I think I could understand
How it feels to love a girl
I swear Id be a better man.
Id listen to her
Cause I know how it hurts
When you lose the one you wanted
Cause hes taken you for granted
And everything you had got destroyed
If I were a boy
I could turn off my phone
Tell evveryone its broken
So theyd think that I was sleepin alone
Id put myself first
And make the rules as I go
Cause I know that shed be faithful
Waitin for me to come home (to come home)

(Chorus)
Its a little too late for you to come back
Say its just a mistake
Think Id forgive you like that
If you thought I would wait for you
You thought wrong

(Chorus)
But youre just a boy
You dont understand
Yeah you dont understand
How it feels to love a girl someday
You wish you were a better man
You dont listen to her
You dont care how it hurts
Until you lose the one you wanted
Cause youve taken her for granted
And everything you have got destroyed
But you are just a boy


Ewa Farna -Boží mlejny melou

7. února 2009 v 11:57 | Riaelka =) |  Ostaní
I nebe se někdy
zametá,
aby bylo čisto v
planetách.
Hvězdy padaj z
nebes do polí,
jak ten, kdo si
příliš dovolí.

Ve stínu se
kroutí bájnej had,
kterej tenkrát
Ewu pěkně zmát!
jenomže
boží
mlejny melou,
pomalu a jistě.
Někteří to vědí a
další to zjistěj.
Boží mlejny melou,
to zůstane stejný.
Léta věčnost celou,
boží mlejny melou.

Místo slunce déšť
a záplavy,
ptáš se kdy jen se
to zastavy.
Bez deštníku hledáš
zastání,
voda zatím kola
pohání.

Hadí kůže,
duše prevíta,
to se taky časem
vychytá.

Jenom že boží
mlejny melou,
pomalu a jistě.
Někteří to vědí a
další to zjistěj.
Boží mlejny melou,
to zůstane stejný.
Léta věčnost celou,
melou boží mlejny.

I nebe se někdy zametá.

jenom že boží
mlejny melou,
pomalu a jistě.
Někteří to vědí a
další to zjistěj.
Boží mlejny melou,
to zůstane stejný.
Léta věčnost celou.
Melou boží mlejny.

Boží mlejny melou,
pomalu a jistě.
Někteří to vědí a
další to zjistěj.

Jenom že boží
mlejny melou,
to zůstane stejný.
Léta věčnost celou.
Melou boží mlejny

Boží mlejny melou,
pomalu a jistě.
Někteří to vědí a
další to zjistěj.

Boží mlejny melou,
to zůstane stejný.
Léta věčnost celou.
Melou boží mlejny
bozi mlejny melou pomalu a jiste nekteri to vedi a dalsi to zjistej

Tereza Kerndlová -Anděl -video

6. února 2009 v 16:12 | Riaelka =) |  Videa