Víly

8. února 2009 v 14:45 | Riaelka =) |  Moje povídka
Stále však neopouštěli myšlenku vrátit se domů. Marco stále vymýšlel jak to prověst, ale nikdy nenašel kloudnou odpověď. Tetno problém se však jednoho pěkného, slunného dne.
Dann a Brice se vraceli z obchůzky kolem vesnice a po cestě narazili na podivnou mýtinku. Rostly tam podivné květiny. Byly vysoké asi metr padesát a měly tvrdé, pronikavě zelené, tlusté stonky nesoucí tu největší korunu, kterou kdy viděli. Žluté okvětní lístky byly dlouhé aspoň pětadvacet centimetrů a uprostřed měli modré chmýří. A aby toho nebylo mále uvnitř každé květiny seděla malá podivná slečinka s urovnanýma šatičkama a průsvitnýma křídlama. V první květině seděla modrá víla; modré šatičky se sukní do tvaru zvonku a modrá perlěťová křídla měla pečlivě urovnané. Červené vlásky měla dokonale rozčesané. Brice si připadal se svým zacuchaným smětákem poněkud trapně. Když si je tam tak prohlíželi, za nimi se ozval známý hlas.
,,To jsou Květilky, víly žijící v květinách se žlutými listy." Marillë se uctivě poklonila.
,,Mantülie Marillë" pozdravila víla. (pro ty co neví je to ,,vítej Marillë.)
,,Přišla jsem se na něco zeptat.." začala nesměle Marillë. Najednou jakoby se zastavil čas. Všechen hluk utichl, všichni se otočili an elfku.
,,Na co?"
,,Tady naši..ehm..přítelé se chtějí vrátit..." Merillë nemá ráda přílišnou pozornost.
,,My jsme víly pravdy a naděje. Nemůžeme vám říct jak, ale čeká vás slibná budouctnost. Vaše odvaha a upřímnost vás dovede do jasného cíle, který si zvolíte. Ale buďte opatrní, ne každý koho potkáte je tak ryzí. I tady žijí zlé bytosti. I elfové mezi sebou mají černou skupinu. Opakuji, opatrnost na prvním místě."
Mírně se uklonila a vrátila se k předešlé práci. Marill§e se také uklonila a zavelela:
,,Jde se! Víla nám nic víc nepoví." A odešla. Bratři ale byli spokojení. Teď věděli, že se domů dostanou. Ale za elfkou nešli. Doletěla k nim toiž jiná víla a pravila:
,,Stůj Marillë! Sestra vám řekla vše, ale já vím víc. Pomohu vám." Marillë se s leknutím otočila.

Víla se blaženě usmála. Líbilo se jí, že na Marillë zapůsobila.
,,Dobrá. Znám druida, který vám pomůže. Musíte ale jít do Lesů hrůz. Tam najdete starého druida Melocifáše. Jeho se ptejte. To on zná odpověď na vaši otázku. Sbohem. Cítím však, že se ještě uvidíme." S tím se víla otočila a odletěla. Dann a Brice měli smíšené pocity. Druid? Lesy hrůs? Co to má být? Hned se na to zeptali zachmuřené elfky. Ta jim vysvětlila, že kdo se kdy v minulosti do Lesů vydal. už se nikdy nevrátil. Brice se lekl.
,,Nevrátil? Jak to myslíš?" zajíkal se.
,,Bohužel tak jak to říkám," utrhla se na něj Marillë. Luisa vysvětlila, že tam šel i jejich ztracený bratr. Vyslali za ním hlídky, hledali ho v celém království, ale až do lesů se nikdo neodvážil. ,,To byla ta chyba. Určitě bychom ho tam našli." Luisa neměla daleko k pláči. Marillë stála jen se smutným pohledem. Zachovala si hrdost budoucího krále. Za to ji Luisa neměla ráda. Ne za to, že bude panovat po smrti jejich otce, ale za to, že se neuměla citově projevit. Nepláče, když je to společensky možné. Neholduje nočním slavnostrem, raději sedí pod jalovcem v zahradě a dívá se na hvězdy. Není vhodná pro společnost.
,,Dobrá, " zavelel Dann. Nečekaně se v něm probudil rozhodný dvaadvacetiletý muž. ,,Tak se tam tedy vydáme. Brici, dojdi pro strýčka a pana Haca. Vyrážíme!"
,,Jdu s vámi," Marillë vypadala, že od svého záměru neupustí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 @ničk@ @ničk@ | Web | 8. února 2009 v 18:34 | Reagovat

Ahoj mám novou soutěž SONC pro 6 lidí prosím přihlaště se tady je odkaz (přečtěte to celé prosím)

http://ewka-f.blog.cz/0902/sonc-prihlaska#komentare

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama